... aneb Boženka a Ciko na výcvikovém táboře, tentokráte ne zcela jezevčíkovském  

Tak si představte, kamarádi jezevčíci, že mojí paničce nestačil letní výcvikový tábor jezevčounů na začátku července ... ona se rozhodla, že pojedeme ještě na jeden tábor v září !!! No to jsem tedy valila očka a nevěřila jsem svým uším ... ale opravdu jsme jeli !
V neděli 4. září panička naložila naše táborové miniautíčko, nakonec naložila mě a Cika a vyrazili jsme směr jižní Čechy, konkrétně kemp Zelený háj. Šéfa harému Cika jsme s sebou brali jednak proto, aby si okusil táborový život, ale v neposlední řadě i proto, aby se nezbláznil doma z „háravek“ ... nemá to ten kluk vždycky jednoduché  Inu řekla bych, že druhý důvod byl pro paničku závažnější
Odpoledne jsme dorazili na místo činu, ubytovali jsme se, prozkoumali blízké okolí a večer pak za námi dojela „šéfka“ tábora Dana Hájková, aby nám nastínila program na celý týden. Výcvikový tábor byl zaměřen na nácvik disciplín na barvářské zkoušky honičů a zúčastnili se ho jen ti, kdo v červenci úspěšně složili barvářské zkoušky a tak trošku už věděli „co a jak“  A to já, Boženka, jsem samozřejmě věděla moc dobře ...  Výjimkou byl jeden podivný, jakoby trošku přerostlý a neforemný jezevčík ... panička říkala, že je to stafordšírská bulteriérka Chili, ale ta prý má už za sebou se svým vůdcem Rudou spoustu jiných zkoušek, takže ti dva už určitě taky žádnými nováčky nebyli  Ba naopak, oba byli příjemným zpestřením našeho táborového života  Když panička poprvé poslala domů fotku, kde jsme na fotce s bulleteriérkou Chili, tak páneček hned volal, ať si nás panička dobře hlídá, aby nás ten černý pes nesežral !  Chi, chi … ze začátku to spíš vypadalo, že jezevčouni sežerou Chili  Ona ale byla tak móóóc hodná, že se nám jí nakonec zželelo a nechali jsme ji žít
Ale zpět k výcviku ... Celý týden mě panička drezúrovala, honila a musela jsem poslouchat  Opakovali jsme si disciplínu vodění na řemeni, trošku nové bylo odložení, protože oproti barvářským zkouškám bylo s výstřelem a trvalo deset minut ! A k tomu všemu se navíc panička rozhodla, že budu odložená na volno, že jsem holka šikovná, a tak dál ... Inu zvládala jsem to, co mi taky jiného zbývalo, že ?
Nová pro mě byla i disciplína „šlapaná stopa“ ... na barvářských zkouškách byla kapaná krví, tedy barvou, jak říkáme my myslivci !  Ale musím se na tomto místě pochválit  Byla jsem na této disciplíně tak moc šikovná, že jsem ji šla v tréninku jenom dvakrát a potřetí už naostro na zkouškách !  Terén, kde jsme trénovali, byl výrazně kopcovitý. Mě to nevadilo, já jsem běhala po stopě jako laňka ... zato panička za mnou funěla a sotva dech popadala. Ale když makat, tak makat a pěkně všichni !
Úplně novou disciplínou pro nás všechny bylo chování u kusu, tj. u střelené zvěře. To nám ze začátku dělalo trochu problém, protože se střelenou zvěří se spousta z nás jezevčíků setkala poprvé ... se střelenými jezevčíky, nebo dvounožci se setkáváme běžně, toto však bylo něco úplně jiného. Ale nakonec jsme to taky nějak zvládli
Ciko se mnou absolvoval výcvik částečně jako garde, částečně si některé disciplíny sám vyzkoušel. Odložení u něj ale panička neriskla, aby se prý na ni nenaštval ... chi, chi  Stejně, jak to tak pozoruju, má Ciko nějaká privilegia oproti nám holkám ... No holt je to chlap  Musím ale čestně uznat, že chování u kusu střelené zvěře zvládal daleko bravurněji než já !  Já ale zase byla pilná a snažila jsem se
Uprostřed týdne si Ciko vyzkoušel po delší době i norování na lišku a tady musím říct, že klobouk dolů ... tomu to ale šlo !  Mě tedy, přátelé, liška zatím moc nezajímá  Prý to možná někdy přijde ... no to jsem zvědavá, cha cha  Leda by tam místo lišky dali bullteriérku Chili ... to bych štěkala, až by se hory zelenaly !
Takže jsme celý týden pilně trénovali, k tomu jsme navíc chodili po lese, sbírali houby, jezdili po výletech, večer seděli u táboráku a povídali si. Počasí nám krásně vyšlo, ani jsme to tak nečekali  V sobotu jsme se jeli podívat na tzv. „psy vysokoškoláky“ na memoriál Josefa Kobzy, což je prý jedna z vrcholných soutěží ohařů. Panička zkonstatovala, že to bylo moc pěkné. Prý se možná taky k nějaké té soutěži doškrábeme , ale zatím jsme prý na základní škole a do vysoké je to ještě daleko
A pak přišel den „D“, kdy se v neděli 12. září na samý závěr táborového pobytu konaly ty „slavné“ barvářské zkoušky honičů !  Zúčastnilo se jich 18 loveckých psů několika plemen, konkrétně jezevčíci, stafordšírská bulteriérka Chili a dva němečtí křepeláci. No řeknu Vám, ráno na nástupu v ranní mlze jsem měla srdíčko až v krku, protože jsem věděla, že na mě panička spoléhá. Tak jsem zkoncentrovala všechny svoje síly a bojovala ! A jaký byl výsledek ???  Vodění na řemeni - 4, odložení na volno – 4, šlapaná stopa – 4, chování u kusu - 3, poslušnost – 4, tj. celkový počet bodů 226 a I. cena !!!  Panička mě opusinkovala od hlavy až k patě ... takovou měla radost  A pak rychle za Cikiskem, který hlídal celý penzion a snažil se mezitím projít zavřenými dveřmi, hlupáček
Na samotný závěr jsme ještě absolvovali závěrečný nástup a slavnostní vyhlášení výsledků ... to Vám bylo slávy !  Veliké díky patří nejen rozhodčím na samotných zkouškách, ale zejména Daně Hájkové za prima strávený týden v překrásné přírodě jižních Čech
A teď už jen sbalit věci a hurá domů za naší smečkou a pánečkem !  Moc se na nás všechny prý těší .. a my na ně „jakbysmet“ !

Tak jsem Vám vyštěkala všechny táborové novinky a příště zase ahoj !

Vaše zpravodajka - dlouhosrstá trpasličí jezevčice Bóža, celým „šlechtickým jménem Nadine Anamsunamon“

Stafordšírská bullteriérka Chili a naše Boženka pod bedlou	Boženka v detailu ... je Bóža tam malá, nebo ta houba tak velká ... ?
Ciko a Boženka na táborovém špalku	Boženka po nocích studovala zkušební řád a usínala s ním v tlapce
Fantastický štrúdl od p. Brzákové ... po něm se jenom zaprášilo	Ciko hlídá paniččiny úlovky ... ještě prej by to chtělo kus masa, Boženko
Boženka nacvičovala odložení na volno opravdu poctivě ...	... a Ciko měl funkci příšného dozoru
Boženka a Ciko stačily i zapózovat pro fotografa Rudu ...	... a myslím, že tohle je bez komentáře, prostě skvělí aktéři a skvělý fotograf
Boženka nacvičuje chování u kusu střelené zvěře	A nervozita narůstá ... ranní nástup před samotnými zkouškami

Sbor rozhdočích

A tady už vesele všichni po zkouškách ... závěrečné foto

Minidlouháni a nejezevčí jezevčice Chili ...

A na samotný závěr všichni minidlouháni ...