Trpasličí fenka Capka Silan Český do naší rodiny na Moravu zavítala na jaře roku 2004. Bylo to dva měsíce poté, co nás opustil náš první jezevčík Stoupa a jeho věrná psí společnice "babča" Jana začala tesknit ...  To bylo hlavním důvodem, proč jsme jí z Malechovic u Jičína od pana Františka Čubana přivezli malou Capinku ... aby se zabavila a přišla na jiné myšlenky. A že to tedy zafungovalo náramně ... !  Capky byl rázem plný dům i zahrada a "babča", která do té doby byla vždy zvyklá tzv. velet, najednou nevěděla, co si s tím mrňavým neunavitelným a všudypřítomným nadělením má počít ...  A navíc nutno podotknouti, že to nadělení bylo neskutečně drzé až vyzývavé  Velení bylo prostě rázem to tam a dlouhé roky pěstovaná vůdčí pozice se počala ztráceti v nenávratnu  Zcela cílevědomě a systematicky začala totiž vedení přebírat mrňavá "turbojezevčice" Capka  Ale Jana se tomuto novému pořádku velmi rychle a zdálo se, že i poměrně ochotně, přizpůsobila. A hlavně opět nabyla elánu do života, z čehož jsme měli vážně velikou radost 
Po několika krátkých a hlavně marných pokusech o nocování Capinky venku v jejím vlastním luxusním příbytku ... (při těchto pokusech Capinka volala linku SOS tak intenzivně, že to muselo být slyšet až na druhém konci vesnice, ba možná i okresu, což jsme samozřejmě vydrželi vždy maximálně několik minut  ) ... se prostě Capka neomylně usídlila na paniččině polštáři s výrazem "Tak tady se mi to líbí, tady budu spinkat !" ... a spinká tam samozřejmě dodnes  Většinou to vypadá tak, že je to Capčin polštář a panička je tam trpěná ... tak nějak na návštěvě 
Než jsme si přivezli Capku pobíhalo po naší zahradě zcela volně několik vesnických koček od sousedů .... A jak to vypadá v tomto směru nyní ?  Kočky se naší zahradě vyhýbají velkým obloukem a když už musí touto cestou projít, tak jedině po střechách ... jedině tam je zatím ještě bezpečno
Z Capinky vyrostla moc pěkná trpasličí jezevčice s krásnou bohatou srstí a ušlechtilou hlavou ... tady se její tatínek Box z Debry nezapřel 
Capčinou opravdovou vášní se stalo norování ... to v zahradě, tzv. na krtka, ale hlavně to bezkontaktní na zkouškách. Nejraději by při čekání než přijde na řadu prorazila plot, kterým je nora ohrazena, v noře nehlásí, ale spíše se zde hodí výraz "řve jak Tarzan" a na závěr noru probíhá jako jedna z nejrychlejších ...  Naposledy to bylo na oficiální zkoušce za 12 sekund, což byl třetí nejrychlejší čas z 24 zúčastněných psů a její úplný rekord na nácviku byl 10 sekund  Jednou jsme ji neuváženě vzali podívat se na zkoušky v bezkontaktním norování jen tak bez její přímé účasti a nakonec jsme ji museli odvést několik desítek metrů daleko od nory, protože dávala tak hlasitě najevo, že chce za liškou, že to bylo neúnosné  Prostě Capka a nora patří neoddělitelně k sobě
Jinak, kdyby se třeba na výstavách soutěžilo o "nejukecanějšího " jezevčíka, tak máme zaručené vítězství na celé čáře !  Co ona toho nakecá ... a musí mít samozřejmě poslední slovo  Nevím , "po kom to děcko je"  Na mysliveckých akcích taky občas zpívá s trubači ... má prostě hudební talent, holka jedna naše